OSTATNÍ

Jeden večer princeznou

První slovo, který člověk při nástupu do čtvrťáku slyší, je maturita. A hned druhý ples. Očekávaná událost konající se začátkem nového kalendářního roku.

Dlouho před přípravami plesu jsme s holkama samozřejmě řešily šaty. Už během třeťáku bylo na denním pořádku brouzdání na netu, přeposílání si obrázků a vybírání těch pravých. Moje galerie překypovala vysněnými třpytivými růžovými s větší sukní. Ale přestože jsem prošla desítky stránek salónů i obchodů, nikde nebyly k sehnání. V červenci při potulování po Vaňkovce, mi ale do oka padly jedny modrý s třpytícím se vrškem. Nasoukala jsem se do nich. Jen tak, co kdyby. Co kdyby doopravdy byly, jak na mě ušitý. Koupila jsem je za 3000 Kč v Peek and Cloppenburg. Celoročně nabízí nádherný společenský šaty. Až budete vybírat svoje, neváhejte se tam mrknout.

Týden nato zafungoval zákon schválnosti č.1, a při projíždění IG mě oslnila záře krásných růžových šatů, které začali půjčovat v jednom ze salónů. Chápete to? Ve chvíli, kdy mi jiný visí ve skříni. Díkybohu, že za půjčení chtěli 7 500 Kč a nejsem blázen. Osud mi zkrátka do cesty přinesl modré, krásně ladící k mým očím, a těšila jsem se až si v nich užiju večer.

Přípravy samotného plesu byly hodně náročný. Často jsme se jako třída nedokázali dohodnout, ať už šlo o téma plesu, balónky, hudbu, šerpy, růže… Ehm. Vlastně téměř všechno. Vyčerpávající neshody jsou zpětně stejně zbytečný a vtipný. Každá schůzka ohledně organizace nám nabyla hlavu k prasknutí. Je potřeba zařídit kulturní dům, kapelu, fotografa, moderátora, výzdobu, hudbu, vymyslet předtančení, půlnoční překvapení a spousta dalšího. Uskutečnění nás stálo pěkný nervy. I nějaká chybička se vloudila, ale chybovat je lidský. Dělali jsme vše, jak nejlíp jsme dokázali a mám doopravdy radost, že průběh plesu nakonec dopadl skvěle.

V DEN PLESU

Naše dopoledne probíhalo ve znamení nafukování balónků, nazdobení a nachystání sálu, zkoušení nástupu, předtančení a předpůlnočka.

Kolem dvanácté se všichni rozutekli dát se do gala.

Při líčení jsem vsadila na přirozenost a pohodu. Rozhodla se naplácat na sebe make-up sama tak, jak to dělám každý ráno. Sama vím, co mi sluší. Účes mě nejdřív taky nijak nestresoval. Večer před plesem jsem spoléhala na copánky, který si na noc pletu docela často. Bohužel mi zaklepal na rameno zákon schválnosti č.2. Ráno mi každej vlas trčel na jinou stranu, a hned jsem ťukala do mobilu zprávu kamarádce ,,Míšo, pomoc. Postaráš se mi odpoledne o vlasy prosím?“ Miška mi nakonec na hlavě vykouzlila nádherný vlnky.

Před plesem jsme trávily s holkama čas líčením, česáním a nechyběly ani záchvaty smíchu při peprných historkách (Na jakým neobvyklým místě jste zvraceli vy? :D) Bylo nám fajn. Nervozitu jsme zaplácly kebabem, a už se blížila hodina srazu na značkách. Až jsme prošly dvěřmi kulturáku.

Začátek plesu pro mě byl hodně hektickej. Domlouvala jsem poslední detaily programu. Mezitím čekala než dorazí celá moje milovaná rodinka, můj kluk a kamarádi. A byla ze všeho vynervovaná. Aničku jsem přivítala se slzama na krajíčku, že tohle snad ani nemůže dopadnout dobře. Jakmile jsem ale vše dořešila, všechny usadila, uklidnila jsem se.

Ples uvedl pan ředitel, a pak už jsme odhodlaně předváděly a užívaly si týdny trénovanej taneček. Předtančení mě hrozně bavilo! Zazněly písničky jako Con Calma, Candy Man, U Can’t Touch This, Sladké mámení a další… Holky, který ho vymýšlely, odvedly super práci. To platí i o půlnočku.
Čas ale jakoby se najednou zbláznil a vše utíkalo šíleně rychle. Během chvíle jsme se převlékaly do šatů, abychom byly ready na nástup.

S celou třídou jsme nastoupili v dechberoucích šatech a oblecích před zraky rodičů a všech ostatních, kteří nás dorazili podpořit. Následovalo šerpování. Když přišla řada na mě s mojí kamarádkou Terkou, začala znít písnička So What od Pink. A my se rozkráčely naproti řediteli a třídní učitelce, kteří nám navlékli šerpu a věnovali růžičku. Mezitím moderátor zmínil pár slov o nás.
So What bude už navždycky písničkou, při které se budu cítit nostalgicky a vzpomínat na maturák.

Předali jsme dárek a šerpu naší třídní učitelce, která se o nás čtvrtým rokem dobře stará.

Společné focení.

Sbírání mincí. Děkujeme všem, kdo jste nás zasypali drobnými.

Ale můj foťáček utrpěl zranění jednou z mincí. 🙁

Tak na nás!

První tanec s mojí mamčou.

Při volném programu, kdy hrála kapela La Musica a DJ, jsem se věnovala všem, kteří kvůli mě přišli. Tancovali jsme, posedávali, povídali si… a času bylo tak málo!

Anička. Moje štěstí od prváku.

Dorazila se na nás podívat i Natálka, která minulý rok stála na našem místě.

I am sexy and I know it.
Předpůlnoční překvapení bylo peckový! Zatrsaly jsme si v maskách Mr. Beana a v převlečení opačnýho pohlaví. Inspiraci jsme čerpali z tanečních kreací Modré Ústřice, Moskau, Dance Mr. Bean…

O půlnoci byl program plesu zakončen zašlapáváním šerp. Rozloučila jsem se s Aničkou a Honzou, sestřenkou Luckou a Vášou, zbytkem rodinky a byla hrozně vděčná, že dnes stáli při mě.
Kdybych mohla, odešla bych s nimi. Ples ale oficiálně končil až ve dvě hodiny ráno, a poté čekal maturanty úklid… aneb někdo fakt chytře přemýšlel. Moje zodpovědný já si prostě nedovolilo odejít. Tak jsme unaveně posedávali a pozorovali opilý okolí. Když jsme se konečně dočkali úklidu, udělali jsme, co jsme mohli a odkráčeli na hotel spinkat.

Celej večer(kromě posledních dvou hodin únavnýho čekání) byl úžasnej! Mrzí mě, že utekl jako lusknutím prstu. Všechny spolužačky i spolužáci vypadaly tak nádherně! Předtančení, nástup, předpůlnoční překvapení, celej ples bych si s radostí zopakovala! Doufám, že se vám článek líbí. Psala jsem ho hlavně proto, abych se k němu mohla třeba za deset let vrátit.

Pozn. Fotky jsou namíchané z mých vlastních, Oldových a od fotografa Tomáše Čechlovského.

Jak jste si svůj ples užili vy? M.


2 thoughts on “Jeden večer princeznou”

  1. Markétko to je tak krasné shrnutí našeho plesu😊❤ máš to moc hezky napsané a ano máš pravdu uteklo to lusknutím prstů.
    Jen tak dál 😊

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *