Přesně si pamatuju, jak jsem si do svého deníčku přání kreslila Amsterdam. Ty typický domy. Sebe svištící centrem na kole. Loďku plující kanálem. A myslím, že nechyběla ani lavička z Hvězdy nám nepřály. Vzpomínám, jak jsem si na to město na svojí cestovatelské mapě píchla bílej špendlík znamenající SEM SE JEDNOU PODÍVÁM. A teď je z něj růžovej – TADY JSEM BYLA.

Vodní kanály, mlýny, dřeváky, tulipány, dobrý jídlo a ve vzduchu tráva. To je Holandsko, kam jsem cestovala v rámci školy. Konečně se zrodil článek, kde na vás vysypu asi milion fotek. Dozvíte se, jak se mi tam líbilo a nelíbilo. Užijte si ho. ♥

Naše úplně první zastávka – Zaanse Schans. Skanzen, kde se nachází několik mlýnů s vlastními jmény i účelem a historická vesnička.

Do skanzenu jsme dorazili v ranních hodinách. Nikde nikdo, obchůdky zavřené. Zato nás prohlídkou doprovázel nádhernej východ slunce. A šílenej mráz.

Ve skanzenu jsou různé řemeslné dílny, výrobna dřeváků, stodoly, muzeum pekařství, sýrarna a spoustu dalšího…. Mlýny slouží například pro lisování oleje, drcení koření nebo výrobu barev.

Donekonečna jsem milovala svůj teplej zimní kabát a punčochy pod legínama. Nechápu, jak mohly holky v bomberech a jiných bundičkách, s holýma kotníkama přežít… Ještě mi chyběly rukavice. Hlavně, že jsem plánovala si je přibalit. Takže doporučení – do Holandska teplý (a nepromokavý) oblečení!

Výhled na nedaleké město.

Poté, co jsme všichni pořádně vymrzli venku, otevřeli některé obchůdky. Tady jsme ochutnávali sýry a čokoládu.

Samozřejmě s námi cestovaly domů.

Ze Zaanse Schans jsme se přesunuli do květinových zahrad Keukenhof, na které jsem měla já i Anička velké očekávání. Bohužel nám celý zážitek zkazily davy lidí, které jako my čekaly na květinové korzo – průvod alegorických vozů z květin.

Takže jsme hledaly místo, kde bychom se zašily a nemusely se prodírat mezi ostatními. Zároveň jsem Aniččce dělala průvodce. ,,Po pravé straně vidíme tulipány. A pozor, vlevo tulipány. Před námi tulipány…“ Do Keukenhofu doporučuju podívat se, sice vidíte vesměs pořád květiny, ale jsou krásné.

Až se před námi objevil tenhle skvělej koutek. Lidi se mohli ušlapat a my si v pohodě udělaly krásné fotky, doplnily bříška a trošku odpočinuly. Tohle bylo super.

Může nás prosím někdo vyfotit? Jé, děkujeme. Eh. Může nás prosím vyfotit někdo, kdo umí fotit?

Nezapomněly jsme si dopředu zjistit, jak moc je Holandsko fotogenický. Instagramové fotky z tulipánových polí jako z pohádky. Jenomže přesně na tulipánové pole v Keukenhofu jsme se nedostaly, protože k nim vedla jedna jediná zavřená brána a dokola je obíhal kanál. Jedině, pokud bychom ho chtěly přeplavat. Ale já beran a Anička býk. Holky, co prostě musí mít všechno, co chtějí. Ne, přes kanál jsme se nebrodily, ale… dozvíte se za chvíli.

Po procházce zahradami, jsme se všichni šli podívat do centra městečka Lisse, kde měla během odpoledne nastat velká sláva a projíždět květinové korzo. Naše průvodkyně nás rozjásala, že jsou tam velká moderní nákupní centra, ale s holkama jsme nic takového nenašly a jen bloudily. Možná jsme měly rozdílné představy o velkém moderním nákupním centru… Na poslední chvíli jsme s Aničkou zalezly do Albertu a byly rády, že jsme si koupily aspoň jídlo.

Celé město čekalo na květinové korzo.

Ta trošku lepší část.

Zklamání. Achjo lidi, nechci být negativní. Reklamní auta, traktory a autobusy osázený pár kytkama, které byly občas doplněné větším výtvorem. Pro mě akce naprosto bez atmosféry. Chápu a uznávám, že to všechno muselo dát spoustu práce. Ale… Za mě velkej palec dolů. Bohužel.

Sledování květinového korza jsme po chvíli zabalily. Spolu s dalšími kamarádkami, kterým se květinové korzo „líbilo“ podobně jako nám, jsme raději utekly nasát domácí atmosféru města.

Tady už nám bylo do smíchu. Viděly jsme úžasnou architekturu, ulice, domečky a jejich nádherný zahrady! Asi dám Holandsko na pořadník, kde bych chtěla chvíli bydlet.

 Zákoutí, který mě úplně dostalo.

Typická holandská ulice.

Postupně jsme se vracely ke Keukenhofu, kde na nás čekal autobus a cesta na hotel, ale vlezlo nám do cesty…

Haha, přesně tak. Tulipánové pole, kam jsme se dostaly s pár dalšími turisty škvírou mezi ploty. My naštěstí zdrhly brzo, ale ostatní odtamtud hnal pán s obrovským psem.

Radost, že máme, co jsme chtěly! Co jsem si ale nepřála, byly špinavý boty od hlíny.

Z ubytování v aohotels.com jsme byly s holkama nadšený. Pokoje a koupelny zařízené průměrně, ale my vděčný za to, že se můžeme rozvalit do postelí, odpočinout si a s nikým jiným se nedělit o koupelnu. Pro studenty naprosto ideální a dostačující hotel.

Tady jsme s Aničkou vyjely výtahem zkouknout výhled z nejvyššího patra.

A pak hurá do sprchy a spát.

Dobré ráno z Amsterdamu.

Snídaně formou švédských stolů – moje nejoblíbenější. Tipněte si, čím je posypaný třešňový jogurt v mističce.

Restovanou cibulí :´) Vedle nádob s jogurty ležely misky s nějakými křupínky, tak jsme myslely, že patří do něj. Ale ládovala jsem se s chutí, než jsme zjistily, co to je.

Po snídani jsme se vypravily do centra města na procházku. Amstr mě naprosto okouzlil! Mrzelo mě ale, že jsme tak spěchali a cítila jsem, jakoby pokulhávala organizace.

Prý typické místo pro randění.

Návštěva Rijksmuzea.

Noční hlídka, Mlékařka,… obrazy, které jsme v tom samém týdnu probírali v dějinách výtvarné kultury a bylo úplně perfetkní vidět je rovnou naživo. Že by písemka na jedničku?

Po muzeu jsme dostali chvíli volna.

Na co jsem se v Amsterdamu snad nejvíc těšila? Jestli vás teď napadlo hulení, hodně se pletete. Nejvíc jsem očekávala, až skočíme do nějaké boží kavárny na kafe a dortík! Protože nebylo času nazbyt, zapadly jsme do  La Purete. Měla jsem sice v plánu jiný skvosty jako  Benji’s, Corner Bakery nebo Sticky Fingers, který od nás v tu chvíli bohužel byly daleko. Nakonec jsme ale vybraly dobře – prostředí hezký, obsluha milá, kafe a dortík výborný.

Mňaam.

Úplně si dokážu představit celý den v Amsterdamu strávit jen procházkami a válením se po kavárnách a jiných podnicích se skvělým jídlem a pitím. Musím se tam vrátit!

Květinový trh.

Pokud někdy budete v Amsterdamu, určitě běžte na projížďku lodí po kanálech, abyste město viděli i z jinýho pohledu. Jen si zkuste zařídit otevřenou loďku nebo ze sebe všechno strhejte, ať vám pak není špatně. Vlastní zkušenost.

Po projížďce už jsme se pomalu ubírali k nádraží, kde nás měli vyzvednou řidiči s autobusem. Poslední akce v Amsterdamu – nakupování. S holkama jsme pořídily nádherný AMSTERDAM hrníčky.

Koncem našeho výletu byla návštěva Naardenu. Povinnost každého Čecha, který jede do Nizozemska.

Východ slunce na cestě domů.

Amsterdam se zařadil mezi moje nejoblíbenější města. Jak podotýkala naše průvodkyně – jsou jen dva typy lidí. Ti, kteří se tam už nebudou chtít podívat znovu a ti, kteří rozhodně ANO! Určitě vám je jasné, kdo jsem. ♥K.

Pozn.: Několik fotek mám půjčených od Aničky a poznáte je tak, že na ně jde kliknout. Přesměrují vás na její stránky.